Rozhlížím se po kraji, až tam,
kam oči dohlédnou do dáli,
kde ptáci pestří zpívají písně nám dobře známé
jež Světlem září nám Slunce na obloze jasně svítí,
s Jeho svitem já opět chci se zžíti
Do našich srdcí novou energii nám dodá,
a snad i Vám pošle dostatek sil i svit,
jímž by Vás prosvítil
Vždy Světlo do našich duší pronikne,
vše pomine, jen ono nezanikne
Někde v nás Světlo dřímá,
jen ho stačí probudit,
jen nalézti jeho pravou tvář,
a jeho směrem se vydati
Jen nesmíme s Jeho směru odbočiti,
a jít ve Světle, dokud svítí,
celým naším životem nás provází,
a jednou nás uchvátí, a pak celý svět Tma pokryje
Avšak my se nikdy nevzdáme,
vždyť my Děti Světla jsme,
Ať ve Světlo doufají,
kdo chodí v Temnotách
Chtělo by to rozdělit řádky a poslední verš dáti vždyť mi děti Světla jsme.Prosím ještě tam připiš to jak jsem psala: Ať ve Světlo doufají, kdo chodí v temnotách:-)
08.11.2017 19:59:46 | ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENA
připíšu to tam, už jsem to upravila tak, jak to má být
08.11.2017 20:10:23 | Misha
Ach ano:-) Tam mělo býti Vždyť my děti Světla jsme.Mno někde to řádkování trošku hapruje, ale myslím,že báseň nám povedla se:)
08.11.2017 22:18:34 | ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENA
:)
08.11.2017 19:56:51 | ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENA