De profundis clamavi ...

A láska
kdesi v prach bezdeší zapadlá
v herbáři pomluv
zažloutlém uvadlá ...

Po křemeni zablýskolo se
to nůž zjevení
jež neublížil by spící kráse ...

Jen ďábel
do kmene dubu ryje
kosočtverce mámení
a strom smolou
za nás pláče
ať milosrdenstvím
zarostou pekelná znamení ...