Nehoda
Jdu za tebou a vím
Že ani tmavé vlasy to už nespraví
Že ani tělo, hlas, zuby, prsty rty
Když vidím Tvoji tvář vím že to nejsi
Ty
Jdu za tebou a mám
V své hlavě ticho v břiše tmu
A o konci si zpívám pošeptmu
"Vlahá hlína pole stinná ječmen vyrůstá mi
Z klína"
A asi vždycky už si budu nejistá
Ještě mě pořád bolí místa po cystách
Náhoda
Potkali bychom se tam ty řekneš
Že mě stále miluješ
Já že tě stále miluju
A pak bychom se stálemilovali
Neshoda
Mohl bys míň mluvit a víc šukat?
Co kdybys víc šukal a míň mluvil?
Kdybys šukal stejně tak jak mluvíš...
A co tak víc šukat a míň mluvit?
A co takhle nebýt?
Mohl bys?
Příhoda
Leda srdeční
Pohoda
Leda nebýt.
Mohla bych?
krásně jasně stručně he hahááá promiň jsem nadšená ST :-))
27.11.2017 12:58:35 | Iva Husárková
Jsem ráda, že jsem tě, teda báseň, nadchla :D :) Život je plný nehod, náhod, příhod, neshod, jen by to chtělo víc té pohody :))
27.11.2017 14:04:12 | Krysařka