Bárky

Bárky plovou nocí
na vlnách stříbrných
hluboké, tak hluboké
jsou vody
až na dno padá mrtvý sníh ...


Tvá loď má plachtoví z listí
z takového co větru vzdorovalo
a hvězd v nich
jimiž lodivod si je jistý
že moře,ač zuřivé
tě na svou milost vzalo.


Jen maják
je v dáli opuštěný,
že ptáci, divocí ptáci
mu světlo vzali
to za tebe
žes hledala lásky chvění
a oni ti ze žárlivosti
miláčka uklovali ...