Snad jsi dítě štěstěny,
čeho se dotkneš,to rozkvétá,
smět si tak přivonět
k zahradě tvých snů.
Jsem jak osika staletá
toužící po objetí,
od zimy do léta,
do konce svých dnů,
chvěju se a čekám na tebe.
Snad jsi dítě štěstěny,
pupeny raší, tráva se zelená,
stačí jen pár vět,
dotek hebkých rtů.
Slyš mé volání,do ticha noci se propadám
a už nemám sílu kvést.
Pod přikrývkou hvězd
čekám na tebe.
Snad jsi dítě štěstěny,
moje duše povadlá
snad bude jednou smět
k tobě si přivonět.
Snad jsme děti štěstěny ...