Pochybnost

Pochybnost

Chtěl bych se znovu nadechnout
Jenže pochybnost má ostrov pout
Nejde překročit ,obeplout
Má zemi svou , má temnej kout

Mám pocit jak uvnitř ve mě klíčí
Má pochybnost co zpoutává
Svést všechny chce ,však sama ničí
Jen dotkne se a zůstává

je hostem zlým a nevítaná
svý drápy do mě zarývá
a protivná jak stará panna
jíž času moc už nezbývá

Jsem poután představou co ničí
Tvý snahy , hříchy odestát
Teď někde uvnitř ve mě křičí
Můj zašlapaný majestát

ten strom co z klíčku na svět vzešel
má sílu bujně košatí
a já co žhavý uhlí přešel
mám strach ,že čas se nevrátí