Vánoční déšť

Ani k sněhu
a od vody tak daleko,
když padá
vylévá se kalužinám z břehů
jen dech má hedvábný,
že plášť nejdelší noci
je tak na měkko ...

Snad padá
z očí smutných hvězd
a kvete rolničkama,
když vyhrává
prastarou zvěst...

Písničku o štěstí, plachém
jako mřenka v potoce
a zpívá, ústa otevírá
i ty na tři západy smutku
malým klíčkem
jenž třpytí se jako víra,
že hvězda radosti
rozpustila rmut zármutku
a svým svitem přivábila
do otevřených srdcí vánoce ...