Nedohlédnu na dno tvých očí

Nedohlédnu na dno tvých očí,
propadlý zastřeným nahotám tvého těla
a jiskra v nich sladce pohaslá
tak zprudka zaútočí, jako trn
jehož růže opadávat zapomněla.

Podobny svitu luny
letí plátky plátků
v čase, kdy stříbra rosy
rozsvědcují růží trůny ...

Ach tvé oči jsou řekami
kam padají hvězdy
i vesmír se za nimi otáčí
propadlý lásce
v dech beroucím zmatku,
co věčně krouží nad námi.