Chmurné vánoce

Chmurné vánoce

Letos nepřijel děda mráz,
sob mu totiž zlomil vaz.
Mamince uvázla v krku kost
a otec dostal velkou zlost.

Stromeček hoří v pokoji,
plameny jej samy brzy odstrojí.
Čokoláda se roztéká žárem
a já pláču v pokoji žalem.

Všechno se jaksi pokazilo,
co to všechno zapříčinilo?
Ech, to myslím jedno jest!
Po vánocích neštěkne ani pes.

V tom se mamince vrátila síla,
kost z úst vytrhla a zahodila.
Tatínka přešla rázem zlost
a snažil se najít ztracený klid vánoc.

Usedli jsme všichni ke stolu,
dali se do klidného hovoru
a byli jsme velmi rádi,
že jsme všichni živí a zdraví.

Dárkem pro nás byla pohoda,
láska, klid a teplo domova.
Mě uschly slzičky a chtělo se mi smát:
„Mami, tatí, já vás mám strašně rád!“