Mrtvé tulipány

Když člověk procitne
jeho plachost nevymizí

je jen sám sobě cizí
a zdobí si křídla motýlí
rezavými žiletkami

svléká se
ze své růžové dušičky
a doufá ve větší tmu
než se kterou noc zatemnil

doufá v tupé nože
doufá v pavučinu z oceli
doufá v papírový Titanik
co nikdy se nepotopí

kdo neviděl
nepochopí
avšak vyjádřit to umí

že když člověk procitne
jeho plachost nevyšumí