Knížka slz

Pojímal mne vždy nevýslovný hnus z toho, čemu se říká:
"Dělat kariéru": Z toho sprostého, sobecného, nestoudného, slintajícího
prodírání se pomocí loktů, smrdutým, zvířecím davem pachtilů...
V.Klíma

Brutální tango se sekerou,
život v TITANIKU,
to podobá se zvyku,
zvyku, co točí se někde.

Knížka slz, co čtu si v hotelu,
v urnovým háji, v popelu,
na nádraží, v prázdným čase.
Miluju Tě! Zní tu zase prázdně,
je to jen povinnost,
zas prosit o dovolení,
prosím!

Hodinu a sem zas v prostoru,
cestuju časem, kulisou neměnnou
a řeknu zemdleným hlasem:
"Nechci už jinou."
Mám hlavu mrtvou, červivou,
mám těžkou hlavu, co mi sedá na ramena
a tam usíná unavena, oči v sloup též obrací,
i když je těžce znechucena ze sychravého počasí.
Tak čerstvým vzduchem otrávena,
dál s tělem se tu potácí.

V prázdným čase, ve smrti.