Stará krčma

Stojí stará krčma ve stínu košatého javoru
chodí sem muži zapíjet svůj žal
dlouho zde sledují osudy tesané do mramoru
a každý se tu s každým ihned znal

Dvě stě let stála hospůdka na stejném místě
chodila sem jistá dáma se svým pánem,
že propili a protančili noc to vím jistě
z kčmy odešli až někdy nad ránem

Při jedné bouři, blesk zapálil javory košaté
stará krčma však díky bohu přežila bez úhony
scházejí se tam dívky spořadané i ty košilaté
jež pak chodí ven močit mezi záhony

Jakmile však spálil blesk stromy stoleté
do té krčmy chodí hostinského duch strašit
toto místo bude již navždy prokleté
než přestanou na pařezech javorů kvítky rašit