Polibkem na čelo vlil ses mi do těla
Vrátil ses Odpusť
Z jednoho kusu měli jsme být dva
Jsem jen já Monolit
- jedna diastola jedna systola
Bez ozvěny
Mlčíš Ne nejsi uražený
Jsi skromně tichý
Jen někdy k ránu se ve mně dožaduješ pít
Tím strašně stárnu
Ty dva poslední řádky, zůstaly mi v hlavě
od minule, ona si ukládá, co chce, nezávisle na mně...
22.02.2018 19:08:55 | Philogyny1
Jen k ránu se dožaduje pít z ženy...v tu chvíli není vůbec uražený...;-)
21.02.2018 12:17:46 | básněnka
Ne, a navíc i tehdy je skromně tichý a odpustí ti hříchy. Pije z ženy ač nenarozený :)
21.02.2018 22:55:28 | Krysařka