Do ztracena
Do ztracena
rozpadám se
na kusy
s jizvami na rtech
úsměvu
co odtéká
do kanálů
z tváře pohozené na ulici
v otevřených dlaních
hladím
hořící kulisy
deja vu
konečkama prstů
roztavenýma
na kost
minulost
oči
na stromech v parku
křičí
hni kostrou
chceme víc!
********
rozpadám se
na kusy
každej odnes
jinej pes
Komentáře (13)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
...takže zájem byl...:)
24.02.2018 18:47:28 | Jort
Alchymisto Jorte:) nejraději bych napsala něco, co by asi nebylo patřičné. Bylo by to patřičné, pokud bych stála někde na vysoké skále nad mořem a tam bych to zařvala do větru.....takhle jen řeknu - děkuji Ti za komenář, jsi milý:)
24.02.2018 20:12:51 | Anděl
..jinej pes jiná ves..jak ošidná je někdy cesta do světa*****:-D ST**
24.02.2018 09:42:09 | Frr
Frr...děkuji za koment...cesty jsou někdy nevyzpytatelné...často se divíme,kde jsme se ocitli. Hlava mi neustále někam uniká, až se toho děsím...
24.02.2018 15:41:22 | Anděl
Ten konec je skvostnej!
24.02.2018 09:34:25 | Ragnell