Anotace: Březen 2018
Sedím a zíram prázdně do monitoru
Kde sleduju plejádu, olympiádu blbců
Obrázky kopců, sledovanost mých básní
S bolestí dásní, zíram na obyčejné životy v neobyčejných seriálech
Myslím na to, být na plech
Neplecha je vnitřní idea
Mého já, mého já z pralesa
Zíram na videa o sluníčkářích a xenofobech
Nepláču na hrobech ani netoužím po masivním ozbrojení
Možná po malým opojení
Nejsem zapojený do společenského cítění
Nechci mávat transparentem o iluminatskym šílenství
Ani projevovat nenávistný myšlení
chci jen myslet normálně
Amorálně šílený jsme v evoluci, vraceje se zase zpátky
Zátky od piva jsou známky, chci jich mít moc
Nestat se závislým, kdyz bych hulil každou noc
Mám vnitřní naděje, že nejsme ještě v háji
V paláci myslí, jsme vnitřně všichni sami
Davy nejsou zárukou privilegií
Ale cesta rozkvetlou álejí
Je lepší než armáda legií
Jsem dítě co lego jí
Jsem zmatenej světem, osudem, sebou
Neseme si sebou drive thru
Take it away
Stovky arů palmovejch pralesů
Far far away