Slyším hlasy v hlavě
už při ranní kávě.
Často či teď právě
znějí naléhavě.
U ostatních lidí
tyto hlasy vidím.
Velké nebo pidi,
někdy se až stydím.
Leckdy nejsou jejich,
nepřeberně je jich.
Hlasy dravců zřejmých,
co k nim stáčí čenich.
Kazí lidem zdraví,
leckdo o nich neví.
Nikdy nezastaví.
Kdy jen se jich zbaví(m)?