PO HLASE
už jen ten hlas
a víš
už jen ten hlas
i kdybys zavřel oči
vede tě poslepu
do bezpečí
bez falešných tónů
vracíš se s ním domů
k sobě
abys nebyl sám
hlas
který i kdyby snad klamal
neznamenal by klam
lidský hlas
vrozeně podmanivý
co se nepodbízí
krásný
že bez příkras
Praha, 16.3.2018
https://www.youtube.com/watch?v=4aFaEkvwO2w
usmívám se tu ... něco obdobného jsem měla napsané, ale nakonec jsem udělala dobře, když jsem to zahodila ... děkuji za Tvou ,, zamyšlenku,, úsměv.z
19.03.2018 00:06:52 | zdenka
sedí mi tu na klíně třicet kilo lásky chlupaté... a já vím, že jsem doma...
18.03.2018 02:07:20 | zelená víla
!!! Toto je dobré. Jednoduchá črta, podvedomá a podmanivá...
17.03.2018 07:48:16 | maryshka008
:-) zajímavé je, že náš hlas jinak zní druhým lidem, jinak nám v našem mozku a když se člověk poslouchá z nějakého záznamu, kolikrát nevěří, že je jeho :-)! Hlasy některých lidí slyším, i když tu nejsou už tolik let :-). ST
17.03.2018 06:36:10 | Fany
:-) To je fakt, Fany - když slyším svůj hlas ze záznamu, připadá mi vždycky cizí a není mi to vůbec příjemné... :-)) A taky si kolikrát vybavím hlasy lidí, kteří už tu nejsou, ale vlastně je slyším, jako by tu stále byli. Hlavně ty, které jsem měl rád... :-)
17.03.2018 23:14:54 | Amonasr
Vím, co je to mít rád něčí hlas, rozeznám každý tón štěkotu, vím, co mluví...
16.03.2018 16:45:09 | Philogyny1