REBELKA

REBELKA

pořídím si opici
vezmu do ruky palici
třísknu s ní do toho skla
iron cedím přez chleba
tak je to prý potřeba
vezmu si co chci
na co mám sílu
vždyť nejsem nic víc
nic míň
už od mala jsem slýchala
na to nemáš
jsi na nic
pěstírna blbečka
pro život bez hranic
co vydá za čtyři
a peněz polovic
když zkoušela jsem rebelku
hned z leva přilítla tak silná odpověď
že ozvěna z prava
mě na vědomí dala
kde bych měla mět svoje místo
proto na protest
řvu jako tur
zatím jen potichu
sametový vzdor
když nohavice se srazili
už věděla jsem dost
život i sny jsou bez hranic
já našla svůj most
už nečekám odpověď
kouknu se nazpátek
a připadám si
jak přežraný host
teď líně se klátím
přez zábradlí plivu
je mi ě jedno koho trefím
na jazyku mám další
lepkavou slinu
a vím natuty
že samet je někdy na nic
a proto řvu
z plných plic
JÁ Žiju!