Slova tlačí mě
do spánků
když noc
už je tichá
a každá sekunda
nemilosrdně se blíží
brzskému ránu
Změna, dveře se
otevřely dokořán
vstříc budoucnosti
kterou jsem již léta
neviděla přicházet
Je to v nás
všechny příběhy
možné nemožné
pravdě nepodobné
odrazy přání
které neříkáme
raději nahlas
A nakonec stačí
jen otevřít srdce
nekonečných možností