Jarní tání

Nohy putovaly pustinou

oči neviděly krásu zítřka

srdce žíznilo...touhou jedinou

nezbylo než mi vyčkat

A teď

...

Stejné nohy kráčejí

jakoby v jiných šlépějích

 oči otevřeny mám

a vnímám bohatství všech rán

a do srdce pomalu vtéká

TA lásky plná řeka

a Vám všem posílám přání

ať s jarem přijde i k Vám tání

:)