=Na srpku měsíce

~~~~~~~~
Sedí na srpku měsíce
z kapes svého pláště
stříbrné hvězdy trousí 
sametově tmavé nebe
o další stříbro prosí
proto ten muž na měsíci
honem hvězdy maluje
stříbrnou barvu na všechny
mu dráha mléčná daruje
a z nebe prší hvězdný prach
ten usadí se v květinách
tam na tom šátku
jedné krásky
to ona má
na hlavě šátek kašmírový
na něm jsou květy malovaný
a kolem krku korále z klokočí
úsměv ji kouká z těch černých očí
z březové kůry střevíčky nosila
růže o sladkou vůni prosila
ráno se na slunce usmívá
večer s hvězdami usíná.
A co dál?

Z nebe zase padá hvězdný prach
ne,té krásce se už nechce spát
ten milý muž na měsíci
pak vyzná lásku
té černooké krasavici
spolu pod hvězdami tancují
a věrnou lásku si slibují.

A tak i pohádky vznikají.

~~~~~~~~~~~