Díval jsem se do dálky,
rodné město zalité sluncem,
rodné město bez počátku,
rodné město v tichém prelivu vibrací.
Sen ještě neskončil,
život je stále otázkou,
život proudí mezi námi,
jako prsty po klaviature bez konce.
Snil jsem o Touze,
jak spolu obnazujeme ticho,
svadime smyslná ústa panny
a společně vníkame do jádra její březí
a úsvitne louce rozkoše.