Jablko

Z holčiček dvacátého prvního věku

jsou znovu čarodějky

Jednají abys 

Co nejlíp viděl v nich

Svou animu

Vryjí se do kůže a 

Splynou 

A ty pak nevíš co je tvé co cizí

Rád bys ji odstranil ale nejde

Už nevíš co jsi ty to co je ona?

Bereš si smirkový papír ale tím si jen ublížíš víc

Na povrchu 

Mne si ruce a 

Když ti na zem spadne tvůj apple za patnáct a půl

Voodoo započalo 

Je to skoro stejné jako tehdy s Evkou

Když do jednoho applu

Kousla

Jakmile jí stekla po bradě sladká šťáva 

Začal tvůj konec