Harbor

Můj život je ve tvé nepřítomnosti přístavem bez čtyřstěžníků
S klidnou hladinou střeženou nebem co nemá začátku ani konce
Občas ji zčeří výletní plachetnice
Ale už ne bitevník s děly na obou stranách trupu

Dřevo mol je vybělené sluncem
Občas se tu líně povalují dlouhovlasé Sirény
I Medúza se čas od času staví na drink
A pije ho
Na rozdíl od Sirén
S ledem a limetami

Rum mně spaluje krk
Nutí olizovat si rty slanou i sladkou chutí citronu a cukru
Která prostupuje veškerý prostor

Ztratil jsi mě na přímce času
Kdy ses zastavil
A já pokračovala
Bez otočení hlavy
Nebo polibku na rozloučenou

Ten rum piju na tvou počestnost
Na shledání s horizontem
I pevninou
Která mě drží
A občas pustí
Ze své náruče
Přístavu bez lodí