V černé jámě mojí mamě narodil se já
mama žije, šťastná v ní je, ale mi se zdá,
že je v jámě temno na mně,
že jsem v řiti a že svítí jinde slunko víc.
Jo holenku, svítí venku, ber čapku a val
máš letenku, kufr tety, večer letíš! Bal!
Takže jsem se fest pokrčil do Ryanaira
příště mířím dál, snad budou větší éra,
ale zatím bez bazénu, bez orchestru
vyletěl jsem za svým štěstím do Manchesteru.
V Heřmanicích mají hezké vězení
slušné cimry a koblížky k jedení
share znamená sdílet, lifes životy
podle mého s vojnou dělaj drahoty,
život v klusu do ešusu ham and eggs
ve čtyry fór na five pět a na šest sex,
takže mi to v hlavě jinak šrotuje
ať si píská pop rock, kdo ho miluje.
Růženka od Polomi, a jaká milá byla
na papír mě s lahví piva nakreslila
nemám jí to za zlé pro její : Nodoprdele“
tak co po mě chcete, prosím to je celé.
Odjakživa bývával jsem nenasyta
teď žeru čas, bo je to komodita
na čase je pomalu si zvykat,
že moje sny jsou i má realita.
Bus(s)y mám teď rovnou na dva štochy
cestou do work míjím čtyři sochy
Wellingtona, který mi všechno měří
nos má jak děda a tak mu věřím,
kdo neuvidí, ten mi nesežere
vedle trůní výsost Viktorie, a to není celé
ať je to jak chce s babičkou Viktorií
na Welington Road mám byt a tam žiji.
Watt a Peel, jsou ty dvě další skály
co tam ční, tak asi za to stáli.
Ptám se jich, zda i mi za to stojí.
řekli Jo, dokud se neukojím.
Holuby od huby hrdličkám přece nezobají
Každý je z podstaty sám, ale zato v Ráji,
děsím se toho, co to píšu,
obrátím list a zdravím bratra Míšu.
Stůl se mi klíží, nemá pevné nohy
křídlové matky nakoupím do zásoby
zatím ho drží jenom síla lásky,
loket, tužka a stahovací pásky
skládám z něj píseň, která nemá noty,
časová tíseň! Na pět jdu do rachoty!
Rachotím plechy a na nich pizzu peču
asi jsou boje, ze kterých neuteču,
peču to s řeky, malaga to je blues
jím s nimi chleba a mám svůj vkus,
chci – li se ke štěstí prodřít, klidně můžu tady
dřív než se rozhodnu, budu si vědět rady.
Zatím chytám myši
seznámit se přišly
do nového bytu,
bylo by tu líp, kdybych je už chyt.
Na Pc hrál jsem Simi, ne války
teď mi stejně žloutnou účtů obálky.
Doma mám myčku, ale talíř jediný,
alarm, minimax, vše co hasí paniku
požár mám v srdci a nechci mít na triku,
strejda je bezpečák, tu by se mu líbilo
tek – li by Radeg a víc slunko svítilo.
Na pivu všem bych vše vyklopil
o bojích, hovnech i jak jsem kuchyň vytopil,
svět by mnou točil a já jej pochopil,
vnořil se do půllitrů jinotajů,
že to co nechci hrát, nevyhraju,
pak bysme probrali blbosti
třeba zda jde sója odkostit
a jestli jo, je – li lepší od prdele?
Vážení přátelé, tak to je prosím celé!!!
Můj rodný bratře,jak neznám ostravštinu jako nářečím,najednou se mi při čtení vybavila.Příště mě přiber do kufru!:-))))Normálně jsi mě pobavil,kompletně se vším všudy!
26.04.2018 14:20:57 | střelkyně1