Noční rozhovor

Barvy se prolínají
a oheň plápolá,
slzy vysychají
já taková nebývám...
tma je sametem
a přikrývá představy,
pod postel zametem
své skryté obavy.
Volná jako hvězda
toulám se už dlouho,
proč se mi to nezdá....
jen chvilinku pouhou?
Bez obav počítám
dny a měsíce
které už utekly
a není jich více...
proč se asi obracím
nevím a netuším,
o nic se neprosím
sluchátka na uších,
spadla jsem se do světa
kde není bolesti
neznalá popleta?
že se snad oprostím?
:-)
na každou otázku
mám tisíckrát odpověď
až přijde na lásku,
nebude žádné teď...