Na svět si chodíme nazí,
nežli se něco pokazí.
Snadno se stanem kořistí,
jsme jako stromy bez listí.
Víla přece brzy zmizí,
jsme-li si navzájem cizí.
V zajetí vlastních démonů,
jsme jako listí bez stromů.
Když se pak přistihnem sami,
není rozdíl mezi námi.
Poznáme-li se, jsme to my.
Tak jako listí a stromy.