Do duší mu padá prach
jde z něj strach
je plný života
sála z toho samota
kdo tomu uvěří
když stojí u dveří
nemůže dál
ale on jí přesto zval
on se ale Otočí
podívá se do očí
tady mně máš
vždyť mně přece znáš
máš moje jméno
to další ráno
budu tu sám
a věci příští Odkládám.