Na Šárce

Každý vidíme něco jiného
vidět málo značí člověka líného
vnímat a cítit tlukot srdce
i potlesk křídel ptačích

Na větvích za poledne
posedět stačí chvíli a poslouchat
ticho a hluk
nesoucí se z neposečených luk
i strání

Z nevyřčených snů a přání
nevyčteš a neuděláš nic
když mlčíš
ztrácíš víc než strach
co ti jinak brání
sáhnout si na hvězdy
a druhému sáhnout do tebe.

13.5. 2018