STŘEPINY
brodíme se střepinami
mnoha svých životů
máme jich na výběr víc než kočka
a stále je co tříštit
něco poslepujem
něco zahodíme
něco tváří se nerozbitně
o to se máme bát nejvíc
každý materiál se může unavit
střepy přinášejí štěstí
dokud se samo neroztříští
na drobná zrcadlová sklíčka
jejichž ohniska pak taví přítomnost
v tom nejcitlivějším bodě
spojujícím minulost s budoucností
kolik bypassů může unést jediný osud
Praha, 15.5.2018
https://www.youtube.com/watch?v=KdSvdwjaQX0
... boje se vyhrávají i prohrávají ...
... důležité je jakou zvolit strategii abychom válku vyhráli ...
... Gebls by tě měl rád ...
20.05.2018 18:46:49 | Marcella
Uf... Ale já bych neměl rád Goebelse - nejen proto, že nejsem Lída Baarová ;-)
20.05.2018 18:49:41 | Amonasr
... já ho také nerada, ani nevím jak se správně píše jeho jméno ...
... to je fuk ...
... a ta Lída ...
... taky nic moc ...
20.05.2018 18:51:21 | Marcella
Šťabajzna to ale byla - ovšem mně připadá zajímavější Adina Mandlová, to byla skutečná femme fatale... I když to byla taky pěkná potvora... :-))
20.05.2018 18:54:18 | Amonasr
Střepiny jako
vod granátu, osud už vzal mámu i tátu, základní kámen jedný lásky, jen moje duše je jako uzel
asi pro provázky...nebo pro bypass
18.05.2018 21:14:06 | básněnka
Ami...nejdřív jsem cítila ostří....ale pak jsem pustila píseň....a tančila jsem. mezi květy....tak to umíš jenom Ty....**ST**
16.05.2018 13:14:05 | Anděl
To mám radost, Anděli, že Tě ta píseň nakonec i roztančila - a víš, že jsem to tak měl i v plánu, trochu tím případně zjemnit vyznění té básně...? Díky za tak empatické přijetí :-)
16.05.2018 18:35:34 | Amonasr
V každém vítězství je zárodek budoucí porážky(někdo řekl)
jsme vystaveni silám své duše
jsme sopkou s bouřemi vášní
jaro, léto, podzim,zima
odvaha, strach,teplo a zima, dobro i zlo
a než se ta naše duše opotřebuje
musí občas něco sešít co předtím rozpárala:-)
16.05.2018 09:07:20 | Akyš
A některé střepy se zapíchnou hluboko.
Řežou,možná se zanítí a pak,třeba až v těch příštích....kdo ví. :)
15.05.2018 20:57:43 | Dreamy
...tolik životů a pořád stejné chyby...Ale posunujeme se krůčkem dál.
Krásné. ST*
15.05.2018 10:54:08 | Šípková Růženka
Kdo by nedělal chyby, tak by snad ani nebyl člověkem - takový by se dal možná obdivovat, ale určitě ne milovat :-) Naštěstí tenhle extrém ani nehrozí - na rozdíl od toho na opačném konci možností. Děkuji za znělou reakci i vstřícné přijetí, Šípková Růženko - budu společně s Tebou věřit představě alespoň onoho drobného posunu... :-D
15.05.2018 13:44:06 | Amonasr