Pověz

Stále jen čekám že mi zavoláš
V domění že ty za všechno můžeš
S velkýma novinkama, to co teď děláš
Však místo toho mě řeže vlastní kůže

A s deštěm přichází čistá hlava
A hromy a blesky mě přestaly soužit
Pověz, jak často se ti stává,
Že po tobě přestanou toužit?

Jak dlouho tohle bude trvat?
Jak dlouho jsem jen další bytost?
A přestane mě má kůže dusit a řezat?
Kdy budeš mít mého utrpení dost?

Ve světe chaosu a nesplněných snů
Ve světe touhy a závisti
Probíhá odpočet našich společných dnů
Nezbývá nic jiného než zatnout pěsti
...A snít dál.