Věčné ticho

Ani pero básníka,
po papíru nešelestí,
žádná lopata hrobníka,
nikoho už navždy neutiší.

Bez větru i strom je němý,
uprostřed lesa mezi svými,
vše okouzlilo věčné spaní,
starý se starými, mladý s mladými.

Po všude a po ničem,
toulá se neviděno,
jen lehce s kuší a mečem,
do ticha oblečeno.

To co každého v srdci trápí,
co okusí mnoho dalších generací…

Naše věčné ticho…bez hvězd, jen s mlčením…