On the Sky....
On the Sky....
myš na kolečkových bruslích
na konci ocásku
se blýsknul piercing
ve tvaru houpačky
„Počkej!“ křikla jsem na ni
v bláhové touze
se pohoupat
otočila se
„Jsi slepá? Tam se přece houpe slon!“
vzdychla jsem
natáhla ruku
utrhla první hvězdu z oblohy
a vsadila do prázdného očního důlku
uviděla jsem
sovu
mžourala na mne velkýma očima
než začala zívat
„Zhasni, ne? Chce se mi spát….“
zavřela jsem oči
pod nimi tančily víly
barvy se komíhaly rychleji a rychleji
až jsem upadla
padám dosud
mimo svět
pod zády anděla
děsí mne to
Komentáře (8)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
... realisticky vzato nakonec ...
... padáte ve dvou ...
... že by milenec ...
... a jestli má být smutná ...
... tak to zazvonil zvonec ...
... amen ...
23.05.2018 22:25:16 | Marcella
Ano...zvonec.
25.05.2018 15:09:08 | Anděl
... tak taková zpráva mě mrzí ...
28.05.2018 07:14:08 | Marcella
hmmm...někdy se člověku zdá, že to nejde dál. prostě se něco zlomí a člověk ustrne na místě. bez ničeho. jen tak. jako zůstat sám někde na cestě mezi poli , nikde živáčka, člověk neví kam jít, co si myslet. a libuje si v tom ustrnutí poněvadž nemusí nic. jen stát.
ale nejde to napořád. tak vykročí. na nohách tunová závaží. háky za kůži na zádech, nemožnost pohybu, ale musí jít. okolí si myslí, že v pohodě. pravda je jinde. uvnitř toho člověka. protože uvnitř stále stojí mezi poli...děkuji za slovo mrzí...
28.05.2018 12:41:46 | Anděl
ÁÁÁLE nepadáš - to se Ti zdá, jenom jsi hodně zrychla vzlítla... :-D :-))* ST*
22.05.2018 18:16:10 | Frr