Kamínek

Srdce je svázané  v kazajce vzpomínek .

A ruka drží  vzpomínku-kamínek 

To kdysi když vlny bily o skály 

Když paprsky slunce tvář nam hladili

Když písek pálil do chodidel

Když nikdo z nás nevěděl-jak je to vzácný čas 

Úsměvy co den rozzáří

Slova jež duši pohladí

Pevné a silné obětí 

Jen máma může dát dítěti -ktere si ho neváží 

Pravdu mít a vzpouru konat

Kouřit,pít,provokovat

Utíkat daleko a mlčet 

To všechno dělala jsem- teď chce se mi brečet 

A vše bych dala za pár slavíček ,

Za pohlazení a úsměv tvůj 

Namísto toho zapálím několik svíček 

A budu prosit "Bůh tě opatruj"

Zbylo jen spousty vzpominek

A v ruce svírám kamínek