Skáču panáka

Někdy chodím truchlit

na šachová políčka

a skáču panáka po černých

 každopádně cítím jak střelec bílé labutě

míří na královnu černého koně

za mým stínem mám strach

 vyndávám ostrost

a nechám se slepě vést tvou dlaní

chci tolik žít

v bílých domečkách

jindy vlezu do věže

utkané z pavoučích sítí

 houpám se vysoko nad své základy

i s těmi nejtěžšími kameny života

   čekaje na tvůj šach  

……………………………………………

bude to mé vítězství

blázni umírají nadvakrát