vlníš se
mezi loukami
mezi horami
jako vlčí máky v poli
chtěl bych tě
svádět
v zátočinách
kde nejštíhlejší máš
pas
pevně sevřít
jako holomráz
znám místa
na březích
kde tiše šumíš
duši přitom
proudem hladíš
v parném dni
letním chladíš
nic nevyčítáš
někdy až studíš
jsi spřízněnou duší