splétání
naše časy se splétají
vánky i vichry proměn osudu
do zamotaných příběhů
které se občas zasukují
startovní výstřely i zcela tiché počátky
ženou nás touhami po vítězství
prošlápnutými stezkami
i výmoly plnými kopřiv a ostružiní
co nás šlehají a odírají
až do krve
trmácíme se za vidinami odměn šťavnatými plody
někdy houževnatí jak tvrdohlaví osli
jindy v lehkomyslném nadšení
proplétáme se i porůznu zaplétáme
cestami věčně nedosněných závratí
opájíme se vibracemi těl i rozechvěním mysli
v infantilně milosrdné víře
že jednou námi objevené
se nikdy už nikam neztratí
San Benito de la Contienda, 16.6.2018
Ami...vidím, že jsi někde v zahraničí...užij si..zasloužíš si to.ano je to tak jak píšeš..ale postupem času člověk slevuje..na všem. možná tichá rezignace. nelíbí se mi to. ale už v tom jsem taky...tyto dny jsou jako...když chceš vzít do ruky žabí vejce a klouže ti mezi prastama a nejde uchopit...je mi tak.jakobych chytala žabí vejce ...samé pády na dno..a když už si člověk myslí že níž to nejde...jde..zase o metr. čekám dno abych se odrazila...není . zatím...to je život.jo - mimochodem po mojí druhé návštěvě nového stmatologa jsem opět o dva zuby lehčí. takže dvě návštěvy, čtyři stoličky...nevím jak to bude pokračovat. ale zajímavé na tom je, že se tam těším. to se mi nikdy nestalo...že by to bylo to dno? cha cháááá...**ST**
16.06.2018 14:07:04 | Anděl
Také mě, Anděli, před nedávnem zubař připravil o řadu zubů, ale pak mi místo nich nasadil nové a lepší :-D Takže vždycky se nakonec od nějakého dna dá odrazit - jen neztrácet naději :-)
16.06.2018 22:15:03 | Amonasr