Ten okamžik

rozbitou střechou kostela
vlétávali holubi
jejich křídla
v šeru večera
zářila šedě
sedali na římsy
zaprášených vitrážových oken
světlo pronikalo střechou
vytvářelo kužely světla
v nich poletovala
poztrácená pírka holubí
prach
zvířený křídly

to vše usedalo
na staré kostelní lavice
celistvou vrstvu času
rozbíjely stopy holubích nožek

ozvaly se kroky
skřípot

tichem zazněly hluboké tóny varhan
temně
jak se hráč opřel do pedálů
holubi poplašeně vzlétli

hudba nabírala na síle
udeřila do mramoru oltářů
roztříštila se
o fresky křížové cesty
řítila se v kaskádách vzhůru
do hniloby
starého trámoví
dotkla se
železného srdce
starého zvonu
nakonec vylétla ven
do slunce
do oblak

vše trvalo jen pár chvil

náhle varhany ztichly
hráč ustrnul

byl slyšet jen
tlukot srdce
v šumění žil

snad
bolest ho přemohla
stesk
smutek

i v tom
byla krása okamžiku