~~~*~~~
Večer dá tmu na trakaře
tmu jak inkoust z kalamáře
na ní hvězd a luny záře
hlavu dáme pod polštáře.
Až k ránu,jak se noc už páře
kohout kokrhá na dvoře,
otevřeme okna,dveře
hned obejme nás slunce záře.
A potom
podle kalendáře
v zimě,v létě či na jaře
na saních jak na kočáře
zajedeme k tajné hoře.
Tu horu v úctě a pokoře
prosíme,
otevře se neotevře?
S vrzáním jak staré dveře
skála se nám pootevře
poklady jsou jak
v almaře.
Už nesu poklad v zástěře
a ten kohout na dvoře
zase krákoře.
Pak pobíhám po dvoře
hledám kuře
v komoře
vítr mraky rozpáře
a z nebe padaj trakaře.
Už je bílý den,
Páni.
To byl ale sen.
~~~*~~~