Křížová výprava

V měkounkém modrém
palankýnu
se nechám unášet
k belvedérům z dlouhých dálek,
abych tam postřehl
jsoucno albatrosů.

Tam v horách
mi podávali
pahýly brnění,
ve kterých kráčeli koně,
vyklusat bitvy
ocelových pánů.

Ještě dnes mi zní v uších,
ozvěna kopýtek,
když míjel mě sám král.
S bičíkem,
protkaným zlatou nití,
popohnal hřebce kupředu,
aby zmizel
v oblaku prachu a krve.

Tak spadly hlavy,
aniž by postřehly
meč svého kata,
upřený pohled
a pocit úlevy a strachu.

Ještě dnes mi zní v uších,
ozvěna kopýtek,
když míjel mě sám král.