Jede kočí

Jede kočí naší cestou prašnou,
až se koním práší od kopyt
dozvěděl se tu zprávu strašnou
svůj náklad, ač nerad musel vyklopit

vezl prý cukr a bělavou mouku
jež prý zčernala jako ty mračna
z pytle se sype chudině do klobouku
snad zůstala alespoň voda průzračná

Vodu prý kdosi blátem zakalil
ani laně nemohly z ní pít
své koně proto honem zpomalil
až jiskry odlétají od těžkých kopyt

Jede kočí polní cestou blátivou
až se čerstvé mléko horkem srazilo
zlaté slunko má náladu plačtivou
přesto s kočím na dalekou pouť vyrazilo

Veze kočí svůj náklad do města
ač ve voze všechen náklad schází
netuší že tam na něj čeká nevěsta
jež mu pomůže od nesnází

Už jedou oba ze slavnostního obřadu
v kočáru, kde se kola protáčí
ke slunci na kopec jezdí si pro radu
jedna nevěsta mu ke štěstí postačí