Po sezóně

na nebeskou louku
popadaly hvězdy
na houpací křeslo
na pískoviště
na dřevěnou houpačku
na pohozené srdce

kde je snílek
z houpacího křesla?
kde jsou vojáčci
z pískoviště?
kde je smích
z dětské houpačky?
kde je
láska?

žádné oči
k pláči
žádná ústa
k smíchu
jen hrobové ticho

přestaň mi říkat
že to bude dobré
nejsem malá holka
tak už na mně konečně zařvi

ty blázne!
ještě věříš
v dobro?!

*******************