Znám touhy bez lásky
i smutné chvíle
obyčejných dnů
doteky štěstí
vpletené do tichých
příběhů snů
Znám tisíce slov
která umí
stát se zbraní
pohledy do očí
co hřejí i zraní
Znám rána tak čistá
jak průzračná
voda z řek
a půlnoční tmu
co mění dnešek
na zítřek
prostě ženy ví naprosto vše :-)
02.08.2018 22:29:42 | Danger
Já se mezi ně ale nepočítám, znám jen to co mi bylo dovoleno poznat:-)
03.08.2018 08:32:49 | Nikita44
Asi jsme na tom dneska stejně, ráno jsem si, na konci služby, když byl konečně klid, sedla do okna a koukala na východ slunce nad paneláky a parkem...je to nejvíc magickej okamžik v jakýmkoli ročním období :)
05.07.2018 16:35:04 | odnikud
To máme hodně podobné, rána po noční mají svoje kouzlo...klid a téměř uchopitelné ticho po tom všem, co se na oddělení v noci děje, jako by rázem(alespoň na okamžik) umlkla bolest a trápení...
05.07.2018 18:43:41 | Nikita44
Nikitko! tisíce slov....a každé je jiné. seřadit je k sobě, úleva, radost....**ST
05.07.2018 14:48:13 | Anděl
Poslední dobou, než otevřu ráno oči, poslouchám zpěv ptáků. Ty neskutečně čisté trylky, co se prolínají...a naskočí mi, ještě žiju... :)
05.07.2018 12:25:08 | Philogyny1
..já tyhle okamžiky miluju protože mi říkají jsi tady, na tom světě právě tady a teď:-)
05.07.2018 18:37:35 | Nikita44
Co pak, až dozní touha a dny se stanou všedními, co pak až prach povstane ze hlíny, co pak...zbyde ta láska vysněná, nebo jen znovu svěsíš ramena? :-)
05.07.2018 01:42:25 | básněnka
..půjdu dál tou cestou vysněnou i s bolestí v srdci i s tíhou v kolenou:-)
05.07.2018 18:36:20 | Nikita44
Jůůůů
jsi jak kniha mudrců
znáš toho tolik
a jistě ještě více
nejsi ty hvězda ?
Jitřenka čili večernice ?
04.07.2018 23:46:30 | klaun