Přiznání
Přiznání
Pár přátel mít bych chtěla,
O bolest,štěstí rada se podělila.
Však od dob cos mě opustila
Mé JÁ jsem uzavřela-před světem.
Oči štěstím nejiskří
byť úsměv zdobí tvář
Strom co opadalo mu listí
nahá cítím se- před světem lhář
Pár přátel mít bych chtěla
Rozbrečet se, padnout na kolena
Přiznat,že od dob cos mě opustila
Jiná jsem,všechny jsem odehnala.
Bolest jež mě proměnila
Nikomu jsem nepřiznala
A vím byla to chyba
Samota už mě vyškolila
Pár přátel mít bych chtěla
O bolest,štěstí rada se podělila.
Však od dob cos mě opustila
Mé JÁ jsem uzavřela-před světem.
Oči štěstím nejiskří
byť úsměv zdobí tvář
Strom co opadalo mu listí
nahá cítím se- před světem lhář
Pár přátel mít bych chtěla
Rozbrečet se, padnout na kolena
Přiznat,že od dob cos mě opustila
Jiná jsem,všechny jsem odehnala.
Bolest jež mě proměnila
Nikomu jsem nepřiznala
A vím byla to chyba
Samota už mě vyškolila
Pár přátel mít bych chtěla
Komentáře (4)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
Tvé básničky jsou pěkné, ale velmi smutné.
Pár přátel máš...tady na Literu :-)
13.01.2020 22:38:17 | Jaruška
Každý má něco uvnitř sebe a já tam hluboko uvnitř mám bolest o které nemluvím a proto o ní alespoň píšu... Smutná část mé osoby kterou nikdo v realitě nezná..
13.01.2020 23:13:11 | Laureta
Ano, to chápu a myslím si, že se i dokážu do Tvé bolesti vcítit, neboť sama jsem za svůj život té bolesti také zažila dost a dost.
Ale věř mi, že časem i ta bolest ,, půjde" do pozadí a ,, přijdou" věci pěkné. O to víc si potom těch pěkných věcí budeš vážit a Tvůj život dostane jiný směr. Píšu to tak, jak to cítím a jak jsem to prožívala i já.
14.01.2020 21:23:33 | Jaruška