Retrográdní

Naše životy
jsou
retrográdní jako Mars
co pozdě v noci
vstupuje
do Vodnáře

Hubneme pomalu
ze svých nároků na lásku
a stačí nám už jen sex

a pár snů
ze stříbrného
plátna

kterými sem-tam krmíme
srdce
věčně hladové a spící
na lavičkách vedle krabic od vína

A předstíráme
...

Předstíráme že jsme šťastní
pro ten moment
že to jednou bude méně bolet
nebo dokonce pravda

Dny se podivně a neochotně vlečou
jako ruce do podprsenek

Hlavy do oprátek pseudožití

A do toho přicházíš ty
abys rozbila
všechny ty omyly a vize

Pojď dej mi ruku
a já ji pokreslím Hradčanami

Pojď dej mi ruku
a já ji pokreslím

Životem