Horolezec

Když horolezec odhodlán jest zdolat nejvyšší z hor,

vystoupá vysoko, ale přes mlhu nevidí na vrchol,

nemůže již a sezná, že ten úkol je proň příliš těžký,

vzdá to, otočí se a vrátí prostě zpátky pěšky,

a nikdy více již se nedoví, že ve chvíli zlomu,

už jen kroků pár mu zbývalo do vysněného domu,

na vrchol hory, na němž stanout celé věky toužil,

tak dlouho se přitom snažil, tak strašně se soužil,

chtíc prostě jen splnit si svou touhu dávnou,

nyní však lidé nad ním jen rukou mávnou.

Přenádherný sen o vítězství se rozpadl v prach,

 teď nezažívá radost - vždyť jen bolest je krach.

A velký smutek v srdci jen kvůli jedinému činu:

Vzdal se! To nikdy neodpustíš svému synu,

zklamaný jsi velmi, neb to se nesmí zkrátka!

Jít jen vpřed! Vždyť nejsou žádná zadní vrátka!

Ten, kdo boj ukončil pro pouhou slabost,

nikdy nemůže poznat opravdovou radost.

Přemýšlej - tak nikdy nedojdeš svého cíle,

promarníš čas, zbytečně urazíš míle a míle.