Matčina slova

Daleko od domova
Mi hlavě zní matčina slova
O náhodách
O zmatku v životě
A napomenutí
Že bych neměla pít tolik kávy

Do krve odřená bříška prstů
Do masa utrhané nehty
Prázdná hlava nad mraky
Které jsem překonala
Spolu s výškovou nemocí
A sněhem do půl stehen
Který se propadá do vysokých bot

Nevzala bych zpátky nic
Žádnou ze svých cest
Ani tuhle
I když se mi únavou řinou slzy po tváři

Když se slunce vyhoupne nad obzor
Zahřívá kusy skal
Které nás dělí od cíle
Vyznačuje pouť
Která bodá do očí

Tam
Daleko od domova
Vzpomínám na matčina slova
O náhodách
Které se dějí
A o životě
Který vyznačují i zdánlivě bezvýznamné trasy
Co musíme prošlapat
Po svých