Zavíram oči

Ticho se line tmou,pokládám hlavu svou-- na polštář .
Zavírám víčka očí,
Vzpomínka rychle vkročí - do mysli.
Pohled co všechno ví,ruka jež pohladí-Vše dala bych za ně .
Obětí co uklidní,slova jež pohladí- už nepřijdou.
Slzu polštář vpíjí, spánku bolest brání-Bože proč?
Choulí se tělo bolestí,není většího neštěstí-v životě .
Matka co tě kolíbala,do nebe zavítala- v náručí .
Poslední vteřiny v obětí,
Od milovaných dětí -zkončily.
Okna se otevřela,duše odletěla-poklidně.
Bolest co nastala, bytosti srazila- v kolenou.
Přes den rovně stojí ,v noci slzy roní-potichu.
A spánek nepřichází,náruč tvá jim schází - víc než dřív.
Ticho se line tmou, objímám duši tvou a vím,že to cítíš...