Už nemám sil...

Polib mě na rozloučenou
a zvedni se z mýho unavenýho těla
Řekni mi sbohem
jak si to vždycky chtěla
Neboj se říct pravdu
i když není skvělá
Ptej se naposled, co vědět si chtěla
přej si, co chceš
hlavně vypadni z mýho těla
ven za hranici mýho světa

Přál jsem si být s tebou
ale ty jsi mě zradila
s hloupou grimasou říkám ne
myslím ano
Ano, zůstaň a třeba mě znič
pravda bolí, ale jestli je to třeba
vydržím
Vydržím víc, než cos kdy chtěla
ale ty jsi mě zradila
a na to není odpuštění
A tak s hloupou grimasou říkám ne
vypadni z mýho těla
Polibek na rozloučenou bodá jako včela
a já vím, že už to nikdy nebude
takové...