Krysař a město

Ztemnělá ulice a zoufalcův dech místo vánku,
mrtvolný chlad vane.
Smrt a bolest z tisíce vrahů stánků,
do duše ti spáry zatne.

Křivolaká stoka, stíny se jí plouží bez duše.
Zvratky a v kostele krev
a zborcené věže myslí, svědomí raději nedýše
smrad z pošlapaných střev.

Bloudím tím ponurým městem smrti sám.
Další maso pro ně.
Obraz zkázy, z lebek a kostí jeho rám,
jen píšťala zní tklivě.

Krysař shrben odchází, nikoho neoblouznil
svým snem a přeludem.
Zmar a zkázu krutou smrtí nezlomil,
v pekle děsu zůstanem.